Víte, kdo jsem?

Narodil jsem se v roce 1906 ve Francouzské západní Africe, což byla tehdy federace osmi francouzských koloniálních teritorií, kam patřil také Senegal. Studoval jsem v Dakaru a později také v Paříži, kde jsem roku 1932 získal francouzské občanství.

Ve Francii jsem se pak usadil a několik let jsem působil jako učitel.

Věnoval jsem se literatuře, hlavně psaní básní. Možná znáte moje básně Nocturnes nebo Chants d’ombre, které vyšly v češtině pod názvem Nokturna a Zpěvy stínu.

V Paříži jsem se také seznámil se svým pozdějším dlouholetým přítelem, básníkem a intelektuálem Aimé Césairem, který pocházel z francouzského ostrova Martinik. Společně jsme založili literárně-kulturní hnutí „négritude“, kterým jsme usilovali o znovuobjevení a rehabilitaci africké historie a africké kultury a jímž jsme reagovali na francouzskou koloniální politiku kulturní asimilace. Toto hnutí se posléze rozšířilo do frankofonní Afriky.

A to už byl jen krůček k tomu, abych se angažoval také v politice a v hnutí za nezávislost afrických kolonií. V roce 1960 se v rámci dekolonizačního procesu stal Senegal nezávislým státem a já jeho prvním prezidentem. Tím jsem zůstal po celých dvacet let až do roku 1980.

Kulturní, jazykové a další vazby na Francii jsme přesto nezpřetrhali a v roce 1970 jsem společně s nigerským prezidentem Hamani Diorim, tuniským prezidentem Habibem Bourghibou a kambodžským králem Norodomem Sinahukem (někdy se nám také říká „otcové zakladatelé“) stál u zrodu Mezinárodní organizace Frankofonie. Jejím posláním je propagovat francouzský jazyk a kulturní a jazykovou rozmanitost, podporovat mír, demokracii a lidská práva, podporovat vzdělávání a výzkum a rozvíjet spolupráci. Dnes tato organizace sdružuje celkem 93 států a vlád z celého světa, a to včetně České republiky, která získala status pozorovatele v roce 1999.

Zemřel jsem v roce 2001 a tehdejší francouzský prezident Jacques Chirac o mně řekl: „La poésie a perdu un maître, le Sénégal un homme d’État, l’Afrique un visionnaire et la France un ami.“ (Poezie ztratila mistra, Senegal státníka, Afrika vizionáře a Francie přítele.)

Už víte, jak se jmenuji?

Ano, jmenuji se Léopold Sédar Senghor.

A ještě malá pozvánka: od 27. do 30. března vás zvu na Dny frankofonie. Na programu budou letos hned tři divadelní představení ve francouzštině v podání divadelního souboru Gymnázia Matyáše Lercha v Brna; na přednášce Bedekr po Frankofonii: Švýcarsko se dozvíte mnoho zajímavého o této alpské konfederaci a pokud jste ještě nebyli na našem pub kvízu Soirée Quiz, tak si raději zaregistrujte svůj tým už nyní (později už nemusí být místo). A protože sám pocházím z Afriky, srdečně vás zvu do Kina Art na časosběrný dokument Caméra d’Afrique – 20 ans de cinéma africain (Twenty Years of African Cinema) a na dva krátké filmy, jeden na trochu vážnějšího téma (Kaka yo) a druhý vysloveně komediální (Le retour d’un aventurier/The Return of an Adventurer), taková „kovbojka po africku“. Oba tyto krátké filmy vás přenesou do Afriky 60. let minulého století.

Program dnů frankofonie