Pierre Corneille, Lhář

Vy jste se narodil s vypravěčskou vášní…

Věnujte pozornost tomuto Dorantovi, je to náš hrdina a – jak vám on sám poví – dovede okouzlit takřka každou dámu. Je ale jedna věc, co trochu uniká mu: nedovede říkat pravdu dýl než minutu. Mějte ho za lháře, podvodníka, filutu, jenomže, vážení, jemu to prochází! Vylhat se dovede z veškerých nesnází a každé přistižení obrátí ve výhodu, jakkoliv musí vše vymýšlet za pochodu. Lže na všech frontách, což je značně nesnadné, uvidíme, jak to nakonec dopadne. Dějiště: Paříž dnes, konkrétně tamní metro. Tvůrcové nechtěli, aby to bylo retro, a tak si Corneille tak trochu přikrášlili: kordy a muškety iPhony nahradily. I dnešní lhář ale z rukávu sype rýmy, půvabné, šťavnaté, chutné alexandriny. (Očekávejte i veršované šprýmy.) V Mahence zjistíte, jestli je o co stát – a zda vás pan Dorant dovede obelhat.

Pierre Corneille (1606-1684) je předním představitelem francouzského klasicismu, známý především svou tragikomedií Cid. Jeho Lhář je adaptací staršího španělského námětu, který se i po Corneillovi dočkal mnoha slavných adaptací – od Molièrova Dona Juana přes Goldoniho Lháře až po – řečeno s jistou nadsázkou – Čapkova Loupežníka. Hru uvádíme v hravém překladu Vladimíra Mikeše, jehož překlad Amfitryona NdB uvádí v divadle Reduta. Režisérka Aminata Keita (rovněž režírovala Amfitryona, ale také mj. Feministu) inscenuje klasicistní komedii mravů a galantnosti jako komedii současného muže, mýtomana, který si obsedantně vylepšuje životopis, aby uspěl v náročném světě.